<< zpět

Výživa dětí v předškolním a školním věku

prim. MUDr. Pavel Frühauf, CSc.prim. MUDr. Pavel Frühauf, CSc.
Výživa je spolu s fyzickou aktivitou nepochybně významnou součástí životního stylu, o němž se ví, že nejvýznamnějším způsobem (spolu s vlivy životního prostředí) ovlivňuje zdravotní stav populace, rozhodně více než vlastní zdravotní péče.
Požadavky na výživu v jednotlivých věkových kategoriích můžeme definovat potřebou kalorií a eventuálně dalších složek výživy viz. Tabulka č. 1. Kalorická potřeba se má při střední míře fyzické aktivity navýšit o 200 kcal, při vysoké míře pohybové aktivity o 400 kcal.

Tabulka č. 1: Kalorická potřeba

věk (roky) 4–8 let  9–13 let
kcal:
 dívky  1200  1600
 chlapci  1400  1800
 % tuku  25-35  25-35

 
V praxi však u zdravých dětí při určování jejich výživy není postupováno tímto způsobem a není to obvykle ani potřeba.
V doporučeních se vychází z takzvané potravinové pyramidy viz. Obrázek č. 1 a praktická skladba jídelníčku u dětí v předškolním a školním věku by měla odpovídat níže uvedenému schématu.

potravina jednotka 4–8 let 9–13 let
1. mléko/mléčné výrobky1 hrnek*  2  3
2. libové maso/fazole g
dívky  90  90
chlapci  115  115
3. ovocea hrnek*  1,5  1,5
4. zeleninaa hrnek*
dívky  1  2
chlapci  1,5  2
5. cereálie včetně pečiva2 hrnek*
dívky  4  5
chlapci  5  6

* 200 ml, 1 polotučné/nízkotučné, 2 polovina celozrnných, a střídat druhy

 Praktická doporučení pro výživu a životní styl předškoláků a školáků:

  • Zelenina a ovoce denně, omezený přívod džusů.zelenina-ovoce
  • Rostlinné oleje a margaríny s nízkým obsahem saturovaných tuků a trans-mastných kyselin místo másla a živočišných tuků.
  • Celozrnný chléb a cereálie místo pečiva z mleté mouky.
  • Redukovat příjem sladkých nápojů a jídel.
  • Neplnotučné a nízkotučné mléko a mléčné výrobky denně.
  • Pravidelně podávat ryby.
  • Maso pouze libové, masové výrobky s nízkým obsahem tuku, u kuřete odstranit před konzumací kůži.
  • Často luštěniny a tofu, snažit se jimi nahradit některá masová jídla.
  • Redukovat příjem soli, včetně konzervovaných potravin.
  • Podávat množství a porce doporučené na obalu.
  • Omezovat vysokokalorické omáčky a majonézy.hodiny
  • 60 minut fyzické aktivity (hry) denně, tzv. screen time (televize, počítač) maximálně 2 hodiny denně.
  • Čas jídla určují rodiče, ne dítě.
  • V případě normálního BMI je vhodné umožnit samoregulaci celkového kalorického příjmu dítětem.
  • Rodičovská role ve formování jídelních zvyklostí je důležitá a měla by převážit nad tlakem vrstevníků vedoucím k tzv. fastfoodovému stravování, které je příčinou konzumace velkého množství tuků, cukrů a nedostatku mikronutrientů jako je vápník, železo, zinek, vitaminy A, D, C, kyselina listová.¨
  • hamburgerV případě stravování, jež nesplňuje výše uvedená doporučení, která zohledňují vývoj a růst dítěte, ale i prevenci kardiovaskulárního rizika v dospělosti, je třeba zvážit suplementaci výživy vitaminy a mikronutrienty ve struktuře a doporučených denních dávkách, které odpovídají výživovým požadavkům dle věku dítěte. Zvlášť důležitým je vitamin D zejména v období se sníženým slunečním svitem a i s ohledem na omezování pobytu na slunci ve vztahu k riziku rozvoje kožních nádorů. EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) doporučuje pro děti od 4  do 10 let až 10 µg vitaminu D denně, což je v podstatě 200 % aktuálně doporučované denní dávky, a pro děti od 11 do 17 let až 15 µg. Nicméně v poslední době se doporučuje i dávka vyšší – 20 µg na den pro děti od 4 až do 18 let.

Zdroje vitaminů
Výživa je významným činitelem, který ovlivňuje dlouhodobou zdravotní prognózu dítěte. Bližší informace o výživě dětí je možno získat i na www.vyzivadeti.cz.
Literatura: American Heart Association, for Children and Gidding SS et al. Dietary Recommendations Adolescents: A Guide for Practitioners. Pediatrics 117;2006: 54 –559.

Výživová pyramida

Upraveno podle: U.S. Department of Agriculture, Center of Nutrition policy and promotion, dostupné na: http://www.cnpp.usda.gov/default.htm

<< Zpět na úvodní stránku