Zdravá výživa a správné stravovací návyky v předškolním období jsou důležité pro harmonický vývoj dítěte. Růst dítěte v tomto období (3 – 6 let) už není tak rychlý jako v předcházejícím období. Dítě se více hýbe, výrazně méně spí, což je důvod, proč nedochází ke snížení energetické spotřeby dítěte. Potřeba příjmu potravy je tedy ovlivněná aktivitou, ale i dalšími faktory jako jsou rodinné zvyklosti, individuální potřeba příjmu potravy a další. Ve výživě by měly být přiměřeně zastoupeny všechny složky – cukry, tuky, bílkoviny, minerály, vitaminy, vláknina, které vedou ke zdravému vývoji dítěte. Správná strava přispívá i dobrému stavu imunity. Většina dětí již navštěvuje kolektivní zařízení, kde se u dítěte formuje přístup k jídlu, stravovací návyky a také vztah k pohybové aktivitě. Je to důležité pro zachování optimální hmotnosti.
Předškolní věk je také obdobím, kdy si děti už začínají jídlo vybírat, volí jen to, co jim chutná. Hra je pro ně stejně důležitá jako to, že se mají najíst a často tím zkouší trpělivost svých rodičů. Důležité je myslet i na to, že dítě si vybírá jídlo nejen podle chuti a vůně, ale také podle toho, jak na talíři vypadá. Rozhodující bývá nejen barva, konzistence, ale třeba i teplota jídla. Rodiče by měli vypozorovat, proč dítě jídlo odmítá. V některých případech však může být za nechutenstvím, či odmítáním jídla i zdravotní příčina. Tehdy je nutné vyhledat na lékaře.
Platí, že role jídla by se neměla přeceňovat. Doporučuje se zachovávat určité postupy a neměnit je. Dítě nechat jíst v klidu, ponechat mu na něj přiměřenou dobu. Pokud už jíst nechce, tak mu nenabízet jiné varianty, do jídla ho nenutit. Není vhodné s dítětem při jídle soutěžit, kdo jídlo sní dříve. Když nechce jíst vůbec, tak jídlo bez komentáře odnést. Za snězené jídlo dítě příliš nechválíme a za nesnězené jídlo dítě netrestáme.
Jaká jsou některá další doporučení?
- Jezte společně s dítětem u stolu a myslete na to, že dítě vás pozoruje a jste pro něj inspirací i v jídle.
- Při jídle se vyhněte jiným aktivitám (televize, hry…), jídlo by mělo být samostatnou aktivitou.
- Dbejte na pestrou stravu (z rostlinných i živočišných zdrojů), jídla s různou chutí, vůní, konzistencí i teplotou.
- Vypozorujte, jaké má dítě preference, (typy jídla, uspořádaní na talíři apod.) Dítě do jídla nenuťte, jídlo byste mu mohli zbytečně zprotivit. Zkuste jídlo nabídnout znovu třeba za týden, v jiné podobě, s jinou přílohou.
- Nevyčítejte mu, když nesnědlo všechno, co jste mu připravili.
Hlavní zásady správné výživy předškoláka
Preferujeme vaření, dušení, pečení.
Sůl používáme pouze v malém množství, aby si dítě nezvyklo na příliš slanou chuť. Raději použijeme na dochucení bylinky.
Sledujeme pitný režim. Děti v tomto věku by měly vypít více jak 1 litr tekutin denně.
Vhodné je alespoň jednou týdně zařadit ryby. Obsahují důležité mastné kyseliny typu omega-3, jód, flór a vitaminy A a D.
Nenechávejte děti jíst příliš mnoho sladkostí (maximálně 3 sladkosti za týden).
Dbejte na to, aby měli dostatečný příjem vlákniny, můžete tak předcházet případné zácpě.
Nezapomínejte na pohyb. Tím, že dítě podpoříte v pohybu, působíme preventivně proti kardiovaskulárním onemocněním a také proti cukrovce.
Alespoň jedno jídlo denně si dopřejme sníst pohromadě jako rodina. Dbejme na to, abychom jedli v klidu, bez vyrušování jinými aktivitami.
Které potraviny by neměly v jídelníčku dítěte chybět?
Pečivo a obilniny
- Pečivo a obilniny mají tvořit základ naší stravy. Jsou zdrojem energie, vitaminů a minerálů. Doporučuje se postupně zařazovat celozrnné výrobky, které jsou zdraví prospěšnější ve srovnání s výrobky z bílé mouky.
- Doporučují se 2–3 porce za den, přičemž jedna porce je jeden krajíc chleba, rohlík nebo houska.
- Mezi sacharidové zdroje patří i brambory.
- Nedostatek sacharidů může vést ke snížení pozornosti a únavě.
Mléko a mléčné výrobky
- Dítě by mělo vypít 250 ml mléka za den. Jeho příjem je nadále podstatný. Je významným zdrojem vápníku, který je důležitý pro správný vývoj kostí a zubů.
- Mléčné výrobky by měly tvořit podstatnou část dětského jídelníčku. Doporučují se 2 – 3 porce za den; jedna porce představuje ½ hrnečku mléka, jogurtu nebo 20g sýra. Protože tuk je potřebný pro růst, energii a činnost mozku, nejsou pro děti v tomto věku vhodné nízkotučné výrobky.
- V případě nadváhy dítěte je vhodné se poradit s lékařem, obvykle se pak upřednostňují polotučné výrobky.
- Nedostatek bílkovin může mít za následek pomalejší růst, špatný vývoj kostí a zubů, také zvýšenou kazivost zubů a může i snižovat imunitu.
Maso
- Je důležité pro dětský organismus, protože je cenných zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitaminů a minerálních látek. Obsahuje esenciální aminokyseliny, které jsou důležité pro růst a obnovu tkání. Je zdrojem železa, zinku, hořčíku a také vitaminů skupiny B, A a D.
- Ryby bychom měli zařadit 1-2 týdně.
- Vhodné maso: kuřecí, hovězí, telecí, králičí, jehněčí a ryby
- Nevhodné masné výrobky: uzeniny, párky, paštiky, které obsahují velké množství tuku, soli a konzervačních látek.
Tuky
- Dětem v tomto věku tuky výrazně neomezujeme. Potřebují je jako zdroj energie, vitaminů a dalších potřebných látek pro růst a vývoj. Více jak 1/3 energie by měly získat právě z tuků.
- Pokud mají tuků nedostatek, je zde tendence jíst větší objemy jídla a tím se zvyšuje i příjem cukrů a bílkovin a to není ideální.
- Denní příjem tuku by měl být cca 20-35% z celkového energetického příjmu tj. 2,5g/kg hmotnosti dítěte, přičemž 1/3 by měly tvořit tuky živočišné a 2/3 rostlinné.
- Příjem tuků je nevyhnutný pro normální fungování a tvorbu některých hormonů, tepelnou rovnováhu těla, mechanickou ochranu vnitřních orgánů a také z důvodu potřeby vitaminů A, D, E a K, které jsou rozpustné jen v tucích a do těla se mohou dostat právě jen prostřednictvím tuků.
Vejce
- Děti by měly jíst nejvíce 3-4 vejce za týden v té podobě, že se použijí při přípravě stravy. Vejce obsahují vitaminy A, B a minerální látky jako je železo, vápník, fosfor.
Zelenina
- Zelenina je zdrojem vitaminů, minerálních látek, vlákniny a má nízkou energetickou hodnotu.
- Děti by jí měly konzumovat několikrát denně, především čerstvou.
- Zelenina, která obsahuje vitaminy rozpustné v tucích, by se měla konzumovat s přidaným kvalitním olejem.
Luštěniny (hrách, fazole, čočka)
- Měly by se dětem podávat 2x týdně, protože jsou zdrojem kvalitních rostlinných bílkovin, vitaminů a vlákniny. Můžeme s nimi občas nahradit maso, protože mají velký obsah bílkovin.
Ovoce
- Ovoce obsahuje více sacharidů než zelenina a tak dodá dětem více energie. Pro děti je chutnější a lépe stravitelné. Také obsahuje vitaminy, minerály i vodu.
- Měly bychom ho dětem podávat stejně jako zeleninu několikrát denně, ideálně čerstvé.
Ořechy a pochutiny
- Obsahují malé množství sacharidů a také nenasycené mastné kyseliny. Můžeme je podávat jako malý pamlsek nebo mohou být součástí ovocného salátu.
- Pozor na nebezpečí vdechnutí! Ořechy mohou být i silným alergenem!
Cukr a sladkosti
- Cukr potřebný k růstu by mělo dítě získat z pečiva, zeleniny a ovoce. Další cukr nepotřebuje.
- Nadměrná konzumace cukru vede ke zvýšenému výskytu zubních kazů, nárůstu tělesné hmotnosti a hladiny krevních tuků.
- Přestože v tomto věku už není jednoduché cukr a sladkosti vyloučit, je dobré mít alespoň přehled a kontrolovat množství zkonzumovaných sladkostí. Když už není zbytí, volíme alespoň kvalitní čokoládu s vysokým obsahem kakaa, müsli tyčinky bez polevy, sušené ovoce nebo ořechy, případně zákusky s hodně ovocem a želé.
Sůl, slané pochutiny a koření
- K dochucení jídla můžeme použít bylinky. Jídlo dětem nekořeníme. Pozor zejména na pálivá a ostrá koření.
- Děti by neměly dostat více než 3g soli na den. Nadměrné množství soli našemu organismu neprospívá, vede ke zvyšování krevního tlaku, zadržovaní vody v těle apod.
Pitný režim
- Voda je pro fungování organizmu nezbytná (tvoří hlavní část naší krve, je nosičem minerálů, stopových prvků…)
- Nejen děti, ale všichni by měli pít nejčastěji obyčejnou neperlivou vodu. Vhodnými doplňky pak mohou být ředěné džusy, kvalitní hodně ředěné ovocné šťávy, ovocné a bylinkové čaje.
- Naopak nevhodné jsou slazené nápoje a limonády (vysoký obsah cukru, nedokážou uhasit žízeň), dále všechny sycené nápoje s obsahem oxidu uhličitého (mohou způsobovat nafukování žaludku). Nápoje s obsahem alkoholu by děti neměly ani ochutnat.
- Denní dávka nápojů pro správné fungování organismu závisí na hmotnosti dítěte. U předškoláků to zpravidla vychází na 80 – 100 ml/ kg hmotnosti. Zvýšená pohybová aktivita nebo teplé počasí vyžadují zvýšený příjem tekutin.
- Nezapomínejte připomínat dítěti, že se má napít.
